Ronýsek

Zdravím všechny naše příznivce v krásném jaře (konečně). Musím Vám hnedle povědět svůj víkendový zážitek!

Páníčkové nás s Firískem v sobotu vzali na výlet. Moc jsme se těšili!! Po příjezdu do Mochova se k nám přidali také Gina s Jendou a Brian! To bylo radosti. A navíc tam byla také spousta jiných cizích pejsků, tak to vypadalo na super akci! Moc jsem se těšil, až vyrazíme někam do lesa a budeme s Brianem a třeba i s těmi ostaními pejsky pořádně blbnout... jenže ejhle nějak se to celé pokazilo! Firíska páníčci zavřeli v autě a mě s Brianem a dalšími 6 pejsky zavezli na pole. Musím tedy říct, že bych si dokázal představit o dost příjemnější místo pro jezevčíka než je víc jak půl metru vysoká, úplně mokrá pšenice. Krom toho, že jsem neměl vůbec přehled o tom, co se kolem děje, ale navíc mne panička vůbec nechtěla pustit z vodítka a k ostatním pejskům jsem také nesměl!! :-( V té pšenici jsme postávali dobře přes hodinu, než přišla nějaká akce. Tak napřed po mě chtěli abych našel zajíce... čuchám, čuchám, zaječích stop spousta, pejskovi jde hlava kolem a neví, kterou si má vybrat. Tak tam běhám po jedné ze stop, ale nějaký pán, co na mne koukal, vůbec nebyl spokojený. Asi jsem nevybral tu správnou. Pak mne panička zvedla, abych se mohl rozhlédnout a kooonečně jsem toho ušáka uviděl!! Tak jsem se za ním pustil, ale ušák měl náskok a v té pšenici se mi prostě schoval :-( A i když jsem na něj štěkal, tak už se neukázal (tedy já bych ho stejně neviděl, protože jsem ani neviděl, kde mám paničku). Pán zase spokojený nebyl, že prý jsem štěkal moc krátce.... Já už toho měl vážně dost. Byl jsem mokřejší než kdybych spadnul do rybníka, neviděl jsem nic jiného než zelenou pšenici a teplo rozhodně taky moc nebylo. Panička mne dala na řemen a já už se těšil, že z toho zeleného hnusu zmizíme. Jenže ještě ten zlý sen pokračoval... zase jsme jen tak postávali a čekali. Pak mne páníčci předali nějaké cizí paní a šli pryč. No to jsem z toho byl hodně nešťastný, ale jakmile mne paní pustila, tak jsem sprintem utíkal páníčky hledat. Ti měli moc velkou radost, že jsem je našel (tak proč mne opouštěli???) a to už byl naštěstí opravdu konec a já se mohl v autě zabalit do suché teplé deky a odpočívat. Páníčkové měli z toho všeho radost, ale já tedy opravdu ne. Prý jsem dostal diplom a úspěšně složil zkoušky vloh, ale raději bych tedy někam s kamarády do lesa za zábavou... Ale prý už teď mohu začít svádět jezevčičí slečny, tak to zní dobře a za to ten mokrý zelený "zážitek" asi stál.