Ronýsek
08.03.2013 11:27
Zdravím všechny příznivce jezevčíků!
Panička se kooooonečně dostala k tomu, aby mi založila webovou stránku, což jsem tedy rozhodně měl mít už dávno, protože jsem o sobě chtěl dát vědět celému světu!! Taky si jezevčík občas potřebuje postěžovat na ten svůj psí život a doteď neměl komu…
Tedy na úvod dovolte, abych se představil - mé aristokratické jméno je Corraun Dorny of Elven Star, ale v běžném životě mi všichni říkají Ronýsek. Když zlobím tak Rony – jen nevím, proč to panička používá tak často….
Žiji se svými páníčky Ajkou a Honzíkem. Společnost nám dělá ještě jedna kožešinka – somálská kočička Ebi z Velké Ohrady, která je aristokratkou v každém směru – prostě není tak prdlá, jako já :-D
Ke svým páníčkům jsem přišel v září 2011 ve věku 9 týdnů. To jsme pak bydleli v Milovicích, moc se mi tam líbilo, hlavně v nedalekém parku na procházkách, když jsme potkávali spoustu psích kamarádů a já s nimi mohl řádit. Po roce jsme se ale přestěhovali do malého domečku v Rokyté u Mnichova Hradiště. Je to tu taky príma – hnedle za domem jsou louky a lesy a tak chodím na procházky vlastně bez vodítka a mohu běhat, kde se mi chce. Když je teplo, tak se tu pasou krávy a koně a to ve mne probouzí mé lovecké pudy. Ale s krávami není moc zábava, koukají na mne a vůbec se mě nebojí i když si mohu plíce vyštěkat. Naštěstí jsou tu i jiná zvířátka, nejraději mám srnky, ale to páníčci neradi vidí. Tak se snad už dočkám – bude jaro a vylezou zajíci a to bude paráda, protože za zajíce já dostávám odměnu!! No není to paráda? Pes dělá co ho baví, utíká páníčkům, honí chudáka zajíce, štěká jak na lesy a ještě za to dostane pochvalu a odměnku! Tak už aby bylo JARO!
Jen jednu vadu to tu na Rokyté má – nemám tu žádné psí kamarády. Ne že by tu ve vesnici žádní pejskové nežili, ale jsou to jen obyčejní a nevychovaní hafani… zkrátka nic pro tak ušlechtilou povahu jako jsem já ;-) A tak si nemám s kým hrát. Páníčci se sice snaží, ale to není ono. Občas zkusím vyzvat ke hře naši Ebišku. Ona začne vrtět ocáskem a tak si říkám – super, jdeme si hrát, to bude sranda! Jenže ejhle – dostanu od Ebišky pár facek (fakt to tou tlapkou zvládá bravurně a skoro vždycky se trefí…) a pak si skočí na stůl, kam já za ní nemůžu :-( A kdybyste věděli, jak na mne pak kouká… To si pak vůbec nepřipadám jako urozený pes. Nemám já to trápení??